Dámy, nečtěte prosím!

Kdo by trávil čas sledováním volebních předpovědí, plytkých komentářů a stokrát opakovaných zpráv. Diváka musí zaujmout něco extra. 

Dlouhá léta jsem strávil mezi ženami. Inteligentními a vzdělanými. Ale jak říkají moudří muži, nikdy bych netvrdil, že jsem se naučil rozumět všem ženám. Když opakovaně slyším o případech patnáctek, které rozešlou po síti své hambaté fotky a pak se diví, že jsou vydírány, mohu si myslet, že to jsou kačeny a jednou snad dostanou rozum.

Když se některá z nich po létech rozhodne milovat bližního svého až natolik, že odejde do neznáma šířit své city, pak už se musím ptát, proč by je měl český stát pracně získávat zpět. Kdo chce kam, pomozme mu tam. Jak ukazuje praxe, byla by na místě mezivládní dohoda, která by umožnila odsloužit si vězení místním nenapravitelným (i mužům) někde v Asii. Ať vidí, jak vypadá kriminál.

Po pár letech se některé aktivistky rozhodnou bojovat rázněji. Proti chovu kožešinových zvířat, proti politikům, proti chlapům obecně. Zvláštní je, že se přitom musí odhalit do pasu. Určitě se zviditelní, protože přítomní muži věnují protestu tolik pozornosti, že si ani nevšimnou, co je na transparentech. A všichni svorně tvrdí, že čas a místo podobných demonstrací by se měly lépe zveřejňovat. Vzhledem k výše uvedené nepozornosti umisťují aktivistky hesla na vlastní tělo. To už je lepší, jen čekám delší hesla, která by bylo nutno psát ještě níž dolů.

 Ale jak dívky a ženy dospívají, přichází další možné stadium. Hezky jej kdysi popsal Gabriel Chevallier ve své rozpustilé románové trilogii Zvonokosy. Vyjmu jen zlomek: „…baronka Adelaida si nelítostně popovídala u zrcadla sama se sebou… …tělo užilo již dost a dost, řekla si. Nemám čeho litovat. Teď se sluší klidně stárnout a nebýt hříčkou všelijakých nesvědomitých hejsků.“

Paní baronka toho řekla mnohem víc, rozhodně si to přečtěte. Protože dnes se jejího nápadu chytly následovnice. Ano, myslím #MeToo. Protože když už mně nechtějí ve filmu a na přehlídkových molech, když už nedostanu fotku ani do bulváru, tak co? Co jsem se před čtvrtstoletím nadřela a teď bych z toho neměla nic mít? Někdy stačí pravidelně informovat bulvár o výměně přítele za nového, tentokrát (po desáté) toho pravého. Bohužel, tak to dělá už každá druhá celebrita.

Nejde o nic jiného, než se zviditelnit a případně získat i nějaký profit. Tak s chutí do toho. Nic není ztraceno děvčata. Ale pozor, existují takoví šovinisté, které tyto metody mohou přivést až k islámu. Prý mají ženy poloviční mozek než muži. Nevěřím, dokud místo občanského průkazu neuvidím snímek z cétéčka.

Autor: Karel Ryšán | sobota 13.1.2018 14:43 | karma článku: 27,70 | přečteno: 1313x
  • Další články autora

Karel Ryšán

Čekám a čekám…

25.9.2019 v 13:25 | Karma: 25,64

Karel Ryšán

Jak rozumět informacím!

17.8.2019 v 14:25 | Karma: 12,84

Karel Ryšán

Proč jsem optimista?

8.3.2019 v 9:21 | Karma: 12,35

Karel Ryšán

Svaté pravdy

1.3.2019 v 8:30 | Karma: 15,71

Karel Ryšán

Na obranu paní Schillerové

24.2.2019 v 9:16 | Karma: 38,25