Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak se zabavit

17. 02. 2017 9:04:00
Koho by bavilo trávit čas u počítače, chodit na pivo a podobné kratochvíle vhodné pro dědky. Chce to vzrůšo, trochu adrenalinu, ale zase ne moc. A k tomu máme celou řadu možností.

Nejjednodušší je pasívní zábava. Televize. Třeba když pan Dienstbier o někom prohlásí že je egomaniak, tak se každý kdo sleduje jeho kariéru musí bavit k popukání. Jenže je čas vstát od televize a být aktivní. Čili ukázat se na veřejnosti nebo alespoň předvést před partou. Tady je návod.

Třeba demonstrovat. Stačí vyrazit do skladu transparentů, něco namátkou vybrat, cestou na náměstí si přečíst nápisy abychom věděli jaké je téma dne, a je to. Pokud nás bude alespoň kolem třiceti, můžeme téměř s jistotou předpokládat, že se dostaneme i do tisku. I malý úspěch se dá večer probrat u skleničky a domluvit příští akce. Důvod se vždycky najde. Bohužel účastní se spíše mladší ročníky, u těch starších se protesty proti čemukoliv (i když prý jde o českou národní vlastnost) přece jen nenosí.

Pokud se nepodaří shromáždit dostatečný houf, je možno ústně napadnout nějakého potencionálního nepřítele. V minulosti to byla Amerika, v současnosti Rusko. Z toho je vidět, že nepřítel vždycky existuje. Je tu nebezpečí, že škarohlídové mohou namítat něco ve smyslu posuzování kolektivní viny, tedy že ne všichni v Rusku jsou padouši. Navíc lidé vzdělaní upozorní, že nebezpečí v minulosti hrozilo od Němců, potenciálně od Rakušanů (Habsburkové) a dokonce i od Slováků v době Slovenského Štátu. Bohužel určitá nedůvěra může panovat i vůči Francouzům a Britům (Mnichovská dohoda). O tom, že spojenci Hitlera byli i Maďaři (navíc původem z Rakousko-Uherska, Italové a Turci, o tom snad není třeba diskutovat. A to se díváme jen po nejbližším okolí.

Nechci rozebírat hříchy Švédů (byli svého času až v Praze a štípli nám Ďábelskou bibli), a kdoví jestli Španělé nemohou za španělskou chřipku a Číňané za tu ptačí. Nemáme to v české kotlině lehké.

Nezbývá než se distancovat od masového ohrožení. Prostě si vybrat přesnější cíl. V současnosti je v módě Putin, Zeman a Trump. Zítra to může být jinak. Nevadí, že osobu zná hrdina jen z obrazovky, když se síly vhodně spojí, nemá kterýkoliv z nich šanci na jakoukoliv obranu. Navíc tu je výborná možnost inovovat. Riziko přitom není vůbec žádné. Napadání souseda v hospodě může končit nějakou tou fackou. Trump sice vypadá jako ranař, ale že by se vydal fackovat do Čech, no uznejte, to by se něco naběhal.

Jsou ovšem cíle, kterým bych se vyhnul. Například Čína. Už za mých rodičů se říkalo, že by nás Číňani mohli utlouct čepicemi. Od té doby jich ještě přibylo a tak jsem sedl a zkusil spočítat, jak by to vydalo, kdyby se vydali v desetistupu (aby se vešli do ulic). Nemohl jsem věřit svým očím. Spočítejte si to! První by byli na Vysočině a poslední ještě doma. Většina by ani nevykročila. Ona je ta masová migrace na pováženou.

Od toho okamžiku špatně spím. Zdá se mně, jak Putin sedá na motorku v maskáčích a s holou hlavou útočí na Česko a okolí. Sice beze zbraně, ale je vymakaný. Proti němu se staví, kdo jiný, než Stropnický. Zvláštní je, že ve snu ho vidím v kožené vestě, model sedmnácté století, na hlavě přilbici jako Don Quijote. Asi proto, že je herec. Kupodivu zbraň opět není rozeznatelná. Bohužel, následující okamžiky se mně ztrácejí v mlze. Ale na klidu to nepřidá. Musíme být opatrní, protože ve světovém zvěřinci jsme docela malá klec.

Tak až budete zase organizovat nějaký protest, protestujte jen tam, kde je to bezpečné. Přeji veselé protesty.

Autor: Karel Ryšán | pátek 17.2.2017 9:04 | karma článku: 13.52 | přečteno: 278x

Další články blogera

Karel Ryšán

Kde jsou všichni ateisté?

Jestli očekáváte nějaký vědecký rozbor, tak nečtěte. Shromáždil jsem jen dostupné výroky z nejbližšího okolí. Tedy i z rozhlasu a televize. Takže ani nemusí být relevantní. Možná to je jen nesprávný výklad hovorové češtiny.

21.11.2017 v 8:55 | Karma článku: 14.41 | Přečteno: 603 | Diskuse

Karel Ryšán

Jak prožít hodnotný život?

Naivní mládeži občas radím, aby přepočítala dny průměrného života na koruny. Trapná částka. Proto jsem se poučil u ekonomů jak investovat. V tomto případě čas. Možností jak se necítit na hranici chudoby, je správně investovat čas.

18.11.2017 v 8:35 | Karma článku: 14.06 | Přečteno: 278 | Diskuse

Karel Ryšán

Světlo na konci tunelu

Surfuji si takhle po ránu na webu. Informace všelijaké a tu ejhle, rozumný, neobvykle slušný článek s dohledatelnou argumentací. Kouknu na podpis a žasnu.

17.11.2017 v 9:55 | Karma článku: 20.19 | Přečteno: 421 | Diskuse

Karel Ryšán

Jak to vlastně je?

Právě jsem si přečetl oslavu podnikatelské šikovnosti. „Chtěl utáhnout nájem a tak začal podnikat.“ Začaly se mně vynořovat z paměti další a další příklady. Na ukázku malá ochutnávka ze skutečných případů.

11.11.2017 v 8:24 | Karma článku: 17.18 | Přečteno: 455 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Vladimír Havránek

Zpověď až na samotnou dřeň.

Vrcholový fotbal je dnes, pokud se týmu daří i v Evropských pohárech, zlaté prasátko. Tomu odpovídají i milionové odměny za účast v pohárech. Hráči na to v mnoha případech nejsou připraveni a je snadné překročit hranici.

24.11.2017 v 19:14 | Karma článku: 9.69 | Přečteno: 331 | Diskuse

Jaroslava Indrová

Pro koho jsou víceletá gymnázia?

Příslušné instituce se stále častěji zamýšlejí nad samou podstatou víceletých gymnázií. Masivní odchod chytrých dětí ze základních škol, „kastování“ dětí, zhoršující se výsledky – to vše vyvolává diskuse.

24.11.2017 v 19:11 | Karma článku: 21.09 | Přečteno: 715 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Nahustit pneumatiky v Ústí nad Labem? Úkol téměř nadlidský!

Možná to znáte sami. Máte malý problém a myslíte si, že to rychle vyřešíte. Ale ono se to prostě nějak zadrhne, nebo co. A jak z toho pak ven?! Tak tohle potkalo mého přítele s kompresorem v Ústí nad Labem...

24.11.2017 v 19:02 | Karma článku: 15.44 | Přečteno: 419 | Diskuse

Lubomír Stejskal

K masakru na Sinaji

O hrůzostrašném teroristickém útoku v sinajském městě Bir Al Abd jsem se dozvěděl za zvláštních okolností. Přišel k nám po vyučování desetiletý vnuk Tom, s nímž už léta jezdíme do Egypta na dovolenou.

24.11.2017 v 18:23 | Karma článku: 21.14 | Přečteno: 588 | Diskuse

Alena Kulhavá

Co je úplným odevzdáním se smrti na konci života? Jaký vztah to má se smyslem lidské

existence? Jde to vůbec dohromady? Co můžeme vědět o tom, co je po smrti a co jsou jen různé koncepce? Jak se můžete dotknout vlastní připoutanosti a vztahu ke smrti? I nečekanost smrti podporuje dobrý život. Jak?

24.11.2017 v 17:55 | Karma článku: 11.04 | Přečteno: 246 |
Počet článků 428 Celková karma 22.42 Průměrná čtenost 958

Autor je zvídavý a v tom je ten problém. V přírodních a technických vědách je poznání v určitém čase jednoznačně dané. Ve společenských má deset lidí jedenáct názorů, samozřejmě správných. Jak si vybrat? Například na blogu. Pokud máte dojem, že některé věci zlehčuje, tak máte pravdu. Když už lepší možnost nemá.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.