Jsem člověk prostý a tak si nedovolím vytvářet teorie. Jsem také zvědavý, a proto se dívám a poslouchám, a na základě logiky (nejen selské) vyvozuji závěry.
Vlastně mě to napadlo už před časem, po zaslechnutí stejného výroku z úst dvou známých ekonomů v souvislosti s ekonomickým vývojem. Jeden vzdělává ekonomy (no nazdar!), druhý by byl rád prezidentem. Ten fantastický výrok zněl: „Lidé málo utrácejí.“ Mé slušné vychování mně nedovoluje hodnotit vývojový stupeň těch dvou pánů. A nejen jich. Ovšem logicky vzato je chápu, žádný z nich nežije z platu pod mediánem ani z průměrného důchodu.
Vyhýbám se nájezdům seniorů na markety při příležitosti slev. Ale nelituji ani je, ani další nespokojence. Obchod je obchod a komu se ceny nelíbí, ať jde dál. (To zase řekl známý právník. Samí vzdělaní lidé!) Přesunout myšlenky do klávesnice mě donutila aktuální zpráva o hrozícím kolapsu vesnických prodejen. A prý by bylo vhodné zachránit je nějakým příspěvkem ze strany státu. (Viz: Venkovské obchůdky s potravinami skomírají. Stát uvažuje o podpoře.) Proč ne? Stát podporuje ubytovatele bezdomovců, zaměstnavatele nezaměstnaných, kde ve světě to máte?
Někteří tvrdí, že to je socialismus. Ti pragmatičtější namítají, že oni to venkovanům financovat ze svých daní nebudou. Už neplatí, že neschopní odpadnou, silní zůstanou? (Zapomnělo se upozornit optimisty, že i slabá nadnárodní firma je silnější než hokynář na vsi.) Takže budeme řešit. Jak říká můj kamarád, vyšleme signály, ustavíme komise a výbory, a požádáme o příspěvek z rozpočtu. Mezitím skončí volební období a my zveřejníme novou kolekci slibů, jak to bude krásné, až budeme vládnout příště.
Ale pozor! Za dob opravdových krizí se geniální vůdci vždycky najdou. Problémy vygenerovaly Hitlera, Stalina a další. Komu to prospělo?
