Myslíte, že to nejde? Ale ano. Pozoruhodné na tom je, že politickou stranu pohřbívají vlastní členové, dokonce vlastní funkcionáři. Pomalu, postupně, ale spolehlivě.
Politické strany likvidují především chamtivci, zloději a podvodníci. To je běžné, i když nenormální. Když se osvědčené praktiky okoukají, objeví se nové cesty.
Naše generace vyrostla z velké části na skautských myšlenkách. I když skauting mimo krátké období renezance dlouho neexistoval. Ale byly tu knížky, odrbané časopisy a pamětníci. Zájmy byly jednoduché. Orientovat se v lese ve dne v noci, vědět které lesní plody se dají jíst a které ne, poznat zvířata podle stop nebo hlasu. Chovat se slušně a občas udělat nějaký ten drobný, dobrý skutek. K tomu nebyla zapotřebí žádná organizace, žádní instruktoři, metodici a už vůbec ne státní dotace. Jak prosté.
Byl jsem u vzniku Českého svazu ochránců přírody (byl založen shora, proto ani zdání o masovosti), zažil jsem zakládání Strany zelených. To už byla ukázka politického boje. Dalo se čekat, že vzbudí sympatie, ovšem jen na tak dlouho, než se ukázalo, že je to výtah pro stejné kariéristy jako jinde. Ale existuje.
Mezi skutečné ochránce přírody (a tedy i člověka) rozhodně nepatří milovníci zvířátek. Normální myslivec zvířata netýrá a dokonce ani zbytečně nezabíjí. On zvěř chová, vybírá zdravé a vzácné jedince a hlavně se stará. Snad proto jim za socialismu říkali ozbrojení brigádníci. Milovník (spíše milovnice) zvířátek se stará o zatoulané kočky a opuštěné psy. Ani ji (ho) nenapadne, že když je něčeho moc, je toho příliš. Tedy kormoránů, bobrů, koček, a protože rád provokuji - tak i migrantů. Typický ochránce nemá odvahu zarazit nekontrolované množírny a určit omezující pravidla, ať jsou jakákoliv.
Za povšimnutí stojí i situace, kdy něžné dívky uspořádají demonstraci proti chovu nutrií a pak jdou do …. ládovat se smaženými kuřaty. Pochopitelně. Dívenky netuší, jak roztomilé je malé kuřátko. Nechci je dráždit informací, že právě ta kuřátka jsou významnou složkou potravy v zoologických zahradách. Kohoutci končí v chladících boxech. No není to genderově odporné?? Prostě ideje a praxe se rozcházejí.
Snadno se účastníme protestů za cokoliv. Nejen Zelení. Pozor na to! Snad nedospělí jedinci, kteří ještě nemají jasno v hodnotách. Dospělí mohou být v tomto případě diagnostikováni s poruchou osobnosti. Ono je hezké zavrhnout igelitové tašky. Chodím nakupovat s textilní taškou nebo batohem. Jenže každých pět plátků sýra je v plastu, jogurty sháním ve větších než miniaturních kelímcích atd. Znám jen jedinou pekárnu, která balí pečivo do papíru. To Zeleným nevadí? A takové nesmysly najdeme na každém kroku.
Jak se postaví ke stížnostem, že ve Špindlu je málo parkovacích míst? Není. Stačí udělat parkoviště na Pláni, samozřejmě i s přístupovými komunikacemi. Možná nebude kde lyžovat, ale může tam být víc barů a kaváren. Vyhradit nejcennější oblasti země jen pro pěší turistiku by byl útok na svobodné podnikání a tedy spokojenost občanů. I když naše hory vesměs přejdete za jediný den. Ale můžeme naříkat, jak denně ubývají hektary zemědělské půdy.
Postavíme se za přijetí cizinců. Proč ne? Kolika? Deseti tisíc? Sta tisíc? Milionu! Místo abychom jim pomohli zušlechťovat jejich domov. V mezích, které jsou přijatelné pro obě strany. Neměli bychom zapomenout, že vyrovnání životních podmínek je možné buď zlepšením kvality života nešťastných, nebo zhoršením kvality života těch šťastnějších. Těžká volba.
Nejhorší ovšem je, ani tomu nemohu věřit, že se prý současní Zelení začínají angažovat v genderové politice. To je konec přirozeného života a nejen pro člověka. A divím se, zvláště ženám. Čeho chtějí dosáhnout? Ať si přečtou nějaké knížky o kultivované společnosti minulosti. Je jich ještě dost, tak čtěte, v životě už podobná pravidla nezažijete. Že muži ženám přidržovali dveře i kabát, vstávali od stolu, když přišla dáma a líbali ruku. Prostě královna. Dnes jim přátelé říkají vole (nejsem si jist, že je to genderově neutrální) a kdoví co ještě. Svým způsobem je to pochopitelný vývoj. Rytíři nezabíjeli ženy a děti. Od doby kdy ženy začaly využívat svůj půvab například ke špionáži, nemohou očekávat ohledy.
Přitom každá normální dívka ví, jak jí sluší upravené vlasy, sukně jednou široká, podruhé krátká, jak vzbudit pozornost a to nejen erotikou. Vy znáte ženu, která by jásala, že na plese má kamarádka do puntíku stejný model šatů, stejný účes, stejnou kabelku? Která by chtěla vypadat jako chlap? Očekával bych, že každá bude chtít být Žena, originál a ne genderový kus. Přenechá těžkou práci chlapům, protože ví, že třísku v dlani si od ní rádi nechají vytáhnout a ještě se budou culit blahem. Machrování nechá stoprocentní žena puberťákům. To Zelení nechápou?
Fascinovalo mě, když jsem četl, že indián se omluvil duchu uloveného zvířete. Nezabíjel pro radost, ale pro potravu. Dnes zabíjíme na kšeft. Dokonce i lidi. Lovci v ometálovaných uniformách si k lovu pořizují aktivní zálohy. Sami budou z povzdáli poskytovat rady jak na nepřítele. A co na to Zelení? Tady jde opravdu o život!
Prostě už to tak vypadá, že hlavní starostí této strany je zviditelnění. Ale už jen málokdo to baští, protože odvaha hledat řešení chybí. Větší cenu má dobrý zahrádkář a chovatel králíků než zelený politik. Přesto existují. Proč? No protože pár dobře placených míst pro členy vedení stačí a politická konkurence občas ráda sáhne po hlasech těch několika, když není dost vlastních. A tak se budeme tlouci od voleb do voleb dokud nevyhyneme. Ani Zelení nás nezachrání. Je mi jich líto. A vlastně nás všech.
