Jezdím často vlakem do Prahy a stejně tak dcera a známí. Vlak, který jsem jezdil byl vždy poloprázdný. Jedná se o vlak, který cestou do Prahy staví pouze dvakrát a třetí stanice je Praha. Jel jsem tím vlakem tento čtvrtek a vlak přijel plný a byl plný důchodců Sednul jsem si až ve vagoně určené pro matky s dětmi. Byl poloprázdný a světe div se průvodčí mě nevyrazi. Zpátky z Prahy vlak už v Praze se naplnil studenty a důchodci a já si sednul do vagonu označeného jako místenkový, protože už v Praze byl plný důchodců a studentů. Opět jsem nebyl vyhozen. Dcera si kupuje první třídu, protože ta je poloprázdná a důchodci na ní nemají se slevou nárok. Pro důchodce z města ze kterého jsem vyjel stojí jízdenka 27 Kč a zpátky rovněž. Je levnější než pivo Plzeň. Jsem jenom zvěddavý jak tohle stát dlouhu vydrží.

Nu když jeszdil poloprázdný a teď je plný tak to i při sníženém jízdném je ekonomické. Naco by měly jezdit poloprázdné vlaky.

A mimochodem, není problém si za dvacku koupit místenku a máte své sezení jisté.

Pane Fogel, to je velký problém, protože když důchodce a nebo student si koupí první třídu, tak nemá nárok na slevu, musí zaplatit plné jízdné, plus příplatek za první třídu.

Nedovedu posoudit, jak to stát dlouho vydrží, ale na celou věc se dá podívat i z lepší stránky: Je lepší, když vlak jede plný než poloprázdný, a proto je lepší, když mají důchodci a mládež jízdné za symbolický peníz; například pro ně bude takto méně bolavé smířit se s tím, že nebudou držet auto, proč by to dělali když veřejná doprava jede všude a za lacino. AB to sice vyfoukl z programu socdem, ale zrovna tohle bych mu nevytýkal.

Laciné jízdné už stálo téměř miliardu a druhý měsíc slev stát vyjde o 52 milionů dráž.

Pane Kindl, nestálo. Aby tolik stálo, musely by o tolik vzrůst náklady přepravních společností, což se nestalo. Když totiž jede autobus plný místo prázdného, neznamená to, že náklady na přepravu jsou vyšší o tolik procent o kolik procent více lidí se v autobuse (vlaku) veze. Je-li počet cestujících dvojnásobný, vzrostou náklady tak o deset procent. Jiná věc je, že stát rozdíl v ceně jizdného doplácí dopravcům za důchodce a mládež; to však lze snadno vyřešit: Lze propočítat, o kolik vzrostly náklady dopravců dopravců přepravou důchodců a mládeže oproti stavu, že tito by nejezdili a platit jen to plus malou marži k tomu. Celý problém není tedy v tom, že se pensisti a mládež vozí za čtvrtinu, ale že stát hloupě doplácí vše do plného jízdného.

Pane, nikdy cesta autobusem a ani vlakem nebyla zisková. Stát vžd, ať státnímu dopravci, anebo soukromému dopravci doplácel. Kdyby se jezdilo za tržní cenu, tak by nikdo nejezdil. Takže, když stát zlevnil jízdenky, tak to znamená, že bude doplácet ještě víc, než doplácel předtím. Pokud jezdilo dříve - dejme tomu 100 lidí, tak dnes se počet cestující podle státu a dopravců zvýšil o jednu čtvrtinu. Takže - dejme tomu, že polovina jezdí za plnou cenu a druhá jezdí za slevu. Když vezmu, že jízdenka do Prahy stála 108 Kč a sleva je 27 Kč, opravdu si myslíte, že zvýšení cestují o jednu čtvrtinu ztrátu vyrovná. Jinak náklady představují vstupy vynaložené dopravcem za účelem získání výstupů. Pokud náklady vynaložené dopravcem jsou tak vysoké, že se dostává do ztráty, stát mu tyto ztráty vyrovnává.

Trošku bych vás doplnil: Měl jste na mysli, že ziskoví nebylo podnikání v provozování autobusové a vlakové dopravy asi. / Jinak: sice mne oslovujete tak, jako byste semnou nesouhlasil, ale tím co píšete, vlastně to co jsem napsal já potvrzujete: Vždyť jestliže je ztrátové provozování linky, tak pokud se v témže vozidle zvýší počet cestujících, ztrátu z jejího provozu to spíše nezvýší; lze vlastně říci a nebude to omyl, že tím, že ve vze přibude cestujících (za které stát dopravci připlatí) jedná se jen o zracionálnění provozu takvého spoje - bude jezdit vytíženější, přičemž se pro dopravce to bude efektivnější, dostane vlastně vyšší dotaci; k námitce, že to stojí mnoho: No to je tak trochu nesmysl, pokud chceme udržet dopravní obslužnost území hromadnou dopravou za ceny dostupné při bídných mzdách a pensích nižším vrstvám, dotovat musíme víc než dosud a jestli dotaci poskytneme tou formou, že zadotujeme nikoli spoj jako takový, ale spoj tak, že do něho usadíme mládež a pensisty, to je vlastně jedno; a přitom se tak uleví kapce rodičů školou povinné mládeže i důchodcům.

Já nechci, aby ti, co pracují mně platili vlak. Ty peníze se dají využít daleko lépe a třeba pro nemocné děti, aby se na ně nemusely peníze vybírat, protože stát na jejich léčbu nemá.

Ono to není úplně tak, že by šlo o zaměnitelné výdaje; ač se zdá že ano