Opisovat se nemá

Případy (částečně) opsaných diplomových prací se množí. Proč zrovna teď? Neříká se tomu hon na čarodějnice? Ne, je to jen jedna z forem politického boje po Česku.

Opisovat se nemá. Stejně tak není pěkné, když váš mazlíček vyleze na stůl a sežere buchtu nachystanou pro páníčka. Děti a zvířátka se tak chovají. Dospělý člověk by podobné věci dělat neměl. Proto existuje výchova.

Budete se divit, ale v dobách dosti dávných někteří učitelé tvrdili, že nejlepší způsob jak se žák naučí, je příprava taháku na písemku. Dalo moc práce prostudovat příslušný materiál, sepsat to na minipapírek tak, aby se dal schovat do rukávu (děvčata na spodní stranu sukně). Fakt je, že poctivě připravený tahák obvykle znamenal, že student ho ani nepoužil, protože znal jeho obsah nazpaměť.

Může se stát, že v písemné práci student opomene uvést například citaci. Pokud není v psaní prací zběhlý, docela bych to pochopil, měl by si toho jeho vedoucí práce všimnout. Většina studentů mimo nějakou tu seminárku píše rozsáhlejší práci jen jednou v životě.

Přišla nová doba. Doba ctrl+c, ctrl+v. Technologicky fantastická věc, škoda jí nevyužít. Používají ji tiskoví mluvčí, novináři, lékaři, všichni. Tak proč ne studenti? Jen by měly následovat vlastní závěry, vlastní myšlenky, něco nového. A tady začíná skutečný problém.

Je trapné dolovat chyby na kde kom. A když, tak důsledně rozlišovat. Opsat odstavec je špatné, ale pokud student získá titul na základě práce, která nesplňuje požadovaný počet řádků na stránce, požadovaný počet znaků na řádku, pak je to podvodník. To nemůže být omyl, protože nastavení textového procesoru zvládá středoškolák po prvních hodinách. Čili zřejmý podvod. A přesto takový člověk může čtvrt století pracovat v politice, kázat morálku a vytvářet zákony pro ty ostatní. Zodpovědná fakulta se nad tím nepozastavuje.

V čem tedy je opravdu problém? Možná to začalo jedním ministrem, který zavedl placení školám „od kusu“. Samozřejmě, že nabírali každého zájemce, kdysi se to charakterizovalo termínem „každého kdo má vzadu díru“. Skončila doba, kdy bylo těžké studovat vysokou školu. Ne z kádrových důvodů jak se s oblibou tvrdí. Kádrové důvody hrály roli tuším na právech, vojenských školách, možná i jinde. Ale například na technické školy učitelé žáky přemlouvali. Budoucnost byla zajištěná, pokud zvládli matematiku, technické kreslení a spoustu dalších nelehkých a hlavně neokecatelných předmětů.

Pak nastala práce. Přijat byl zlomek zájemců. Většina přijatých odpadla, mnozí už během prvního ročníku. Absolvent byl ten, kdo si studium poctivě odmakal. Asistenti byli schopní, pracovití a nevalně placení. Docentů bylo jako šafránu a profesorů jako bílých vran. Dnes se namnožily speciální obory na školách okresního formátu, ty produkují absolventy na tucty, témata diplomových prací konkurují humoristickým románům, a protože je podnikatelé nechtějí, musí je zaměstnat stát. V nejhorším i u pokladny marketu je lepší bakalář než nekvalifikovaná prodavačka před důchodem. Proč?

Takže nekritizujte nepoctivé studenty. Stejně jako přizpůsobiví nepřizpůsobiví jen využívají možností, které jim společnost nabízí. Řešením by bylo nepodporovat pochybné střední a vysoké školy, zvýšit laťku a užívat selský rozum.

Jenže ono to nejde. Vláda si něco takového nedovolí, protože by se proti ní zvedl houf těch expertů, které dobře živí, a to by byl její konec. Takže situace (nejen v Česku) připomíná situaci v subsaharské Africe. Domorodci zkonzumují zvěř, jejich stáda zlikvidují lesy a stepi, oni se přestěhují k sousedům, a když tam svůj způsob hospodaření zopakují, mají jedinou šanci. Vymřít. No co, planeta si poradí.

Opsaná diplomka je proti tomu úplné nic. (A nedivte se, že je blog zařazen do politiky. Ne, to není omyl.)