Číst noviny škodí vašemu zdraví. Například když čtenáře straší předpovědí, že automatizace a robotizace připraví mnoho lidí o práci. (A proto je nutno vítat migranty.)
Nejprve jsem se mírně vyděsil. Pak jsem se vyděsil, že se děsím. Celý život vycházím z přesvědčení, že člověk vynalézá a zlepšuje proto, aby se měl lépe. Nemohu posoudit, jestli našeho prapředka unavilo tahat kance na zádech a proto vynalezl trakař, ale přece jen z vlastního života něco vím.
V mém případě to je asi tak půl století, kdy se mechanizace stala něčím obyčejným a lidstvo snilo o automatech a posléze i robotech. Chápu. Můj dědeček kdysi stávkoval za osmihodinovou pracovní dobu. To mohu doložit fotografií, na které jsou frajeři v oblecích a kloboucích malebně rozloženi kolem transparentu s příslušným nápisem. Pracovalo se celý den. K tomu vzpomínám na dědovo vyprávění, že v učňovských dobách musel v neděli s panem mistrem a mistrovou na mši.
Moje vzpomínky nezahrnují ani dobu šestkrát v týdnu osm hodin. Dokonce ani ne dobu, kdy v sobotu se pracovalo tuším šest hodin. Já jsem zažil luxus každé druhé soboty volné, potom každé volné soboty. (Nebudu dráždit dnešní podnikatele zmínkou o mém hodném šéfovi. V pondělí jsem nastupoval později, abych nemusel přijíždět už v neděli, v sobotu jsem končil dřív, abych nepřijel domů až večer. Následně jsem ještě měl den studijního volna. Kdo z vás to má?)
Technologický rozvoj by mohl znamenat kratší pracovní dobu. Asi vás napadne co s volným časem. Nic zvláštního. Už tehdy kompetentní (opravdu kompetentní) činitelé věděli, že bude dobré, aby každý člověk měl v životě dvě až tři profese. Při problému zaskočí šikovný zaměstnanec na jiném místě.
Ale to nebylo všechno. Uvažovalo se, že lidé budou mít víc času na sport, aby nebyli padavky, na kulturní vyžití, aby nebyli zaostalí. Také se počítalo s volitelným studiem. Tehdy totiž byl kladen důraz na to, aby lidé vyráběli něco, co se dá prodat. Stejně jako dnes. Jen s tím rozdílem, že dnes jedni tvoří a produkují a druzí řeční, poučují a fantazírují. V těch dávných dobách se počítalo, že po práci se lidé budou vzdělávat třeba v historii, geografii, filozofii, budou hrát na hudební nástroj a pod. Říkalo se tomu široké všeobecné vzdělání.
Teď se znovu děsím. Padesát let v tahu a my budeme řešit (problém?)! Nechápeme, že technologie mají život usnadňovat. Chápeme, že ekonomika bude zaměstnávat jedny od nevidím do nevidím (při minimálních nákladech) a zbytku populace platit podporu (protože kdo nepracuje, musí za pár korun držet ústa a krok).
Jak se říká: Kdybychom problém neměli, musíme ho vytvořit. Aby nám lidé nerošťačili.
