Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak se zabavit

17. 02. 2017 9:04:00
Koho by bavilo trávit čas u počítače, chodit na pivo a podobné kratochvíle vhodné pro dědky. Chce to vzrůšo, trochu adrenalinu, ale zase ne moc. A k tomu máme celou řadu možností.

Nejjednodušší je pasívní zábava. Televize. Třeba když pan Dienstbier o někom prohlásí že je egomaniak, tak se každý kdo sleduje jeho kariéru musí bavit k popukání. Jenže je čas vstát od televize a být aktivní. Čili ukázat se na veřejnosti nebo alespoň předvést před partou. Tady je návod.

Třeba demonstrovat. Stačí vyrazit do skladu transparentů, něco namátkou vybrat, cestou na náměstí si přečíst nápisy abychom věděli jaké je téma dne, a je to. Pokud nás bude alespoň kolem třiceti, můžeme téměř s jistotou předpokládat, že se dostaneme i do tisku. I malý úspěch se dá večer probrat u skleničky a domluvit příští akce. Důvod se vždycky najde. Bohužel účastní se spíše mladší ročníky, u těch starších se protesty proti čemukoliv (i když prý jde o českou národní vlastnost) přece jen nenosí.

Pokud se nepodaří shromáždit dostatečný houf, je možno ústně napadnout nějakého potencionálního nepřítele. V minulosti to byla Amerika, v současnosti Rusko. Z toho je vidět, že nepřítel vždycky existuje. Je tu nebezpečí, že škarohlídové mohou namítat něco ve smyslu posuzování kolektivní viny, tedy že ne všichni v Rusku jsou padouši. Navíc lidé vzdělaní upozorní, že nebezpečí v minulosti hrozilo od Němců, potenciálně od Rakušanů (Habsburkové) a dokonce i od Slováků v době Slovenského Štátu. Bohužel určitá nedůvěra může panovat i vůči Francouzům a Britům (Mnichovská dohoda). O tom, že spojenci Hitlera byli i Maďaři (navíc původem z Rakousko-Uherska, Italové a Turci, o tom snad není třeba diskutovat. A to se díváme jen po nejbližším okolí.

Nechci rozebírat hříchy Švédů (byli svého času až v Praze a štípli nám Ďábelskou bibli), a kdoví jestli Španělé nemohou za španělskou chřipku a Číňané za tu ptačí. Nemáme to v české kotlině lehké.

Nezbývá než se distancovat od masového ohrožení. Prostě si vybrat přesnější cíl. V současnosti je v módě Putin, Zeman a Trump. Zítra to může být jinak. Nevadí, že osobu zná hrdina jen z obrazovky, když se síly vhodně spojí, nemá kterýkoliv z nich šanci na jakoukoliv obranu. Navíc tu je výborná možnost inovovat. Riziko přitom není vůbec žádné. Napadání souseda v hospodě může končit nějakou tou fackou. Trump sice vypadá jako ranař, ale že by se vydal fackovat do Čech, no uznejte, to by se něco naběhal.

Jsou ovšem cíle, kterým bych se vyhnul. Například Čína. Už za mých rodičů se říkalo, že by nás Číňani mohli utlouct čepicemi. Od té doby jich ještě přibylo a tak jsem sedl a zkusil spočítat, jak by to vydalo, kdyby se vydali v desetistupu (aby se vešli do ulic). Nemohl jsem věřit svým očím. Spočítejte si to! První by byli na Vysočině a poslední ještě doma. Většina by ani nevykročila. Ona je ta masová migrace na pováženou.

Od toho okamžiku špatně spím. Zdá se mně, jak Putin sedá na motorku v maskáčích a s holou hlavou útočí na Česko a okolí. Sice beze zbraně, ale je vymakaný. Proti němu se staví, kdo jiný, než Stropnický. Zvláštní je, že ve snu ho vidím v kožené vestě, model sedmnácté století, na hlavě přilbici jako Don Quijote. Asi proto, že je herec. Kupodivu zbraň opět není rozeznatelná. Bohužel, následující okamžiky se mně ztrácejí v mlze. Ale na klidu to nepřidá. Musíme být opatrní, protože ve světovém zvěřinci jsme docela malá klec.

Tak až budete zase organizovat nějaký protest, protestujte jen tam, kde je to bezpečné. Přeji veselé protesty.

Autor: Karel Ryšán | pátek 17.2.2017 9:04 | karma článku: 11.35 | přečteno: 243x

Další články blogera

Karel Ryšán

Jak se u nás řeší problémy

Jako příklad si dovolím připomenout dnes už vyčpělou, ale všeobecně známou kauzu. Poslední amnestii Václava Klause. Komentář má tři možné podoby.

22.3.2017 v 11:59 | Karma článku: 9.18 | Přečteno: 195 | Diskuse

Karel Ryšán

Jak jsem změnil názor

Nejhorší je trvat umíněně na svém. Fakt je, že to je pohodlné. Ale jsou okamžiky, kdy už to dál nejde!

20.3.2017 v 17:32 | Karma článku: 23.96 | Přečteno: 452 | Diskuse

Karel Ryšán

Informace

Kdo má dobré informace, má i moc. Jde pouze o staronovou verzi staré a pravdivé zkušenosti, že bez spojení není velení.

12.3.2017 v 12:52 | Karma článku: 17.56 | Přečteno: 255 | Diskuse

Karel Ryšán

Hodnoťme s nadhledem!

Je těžké hodnotit člověka. Bude-li hodnocení pozitivní, ztratí lidé zájem. Negativní je v kurzu, ale kritika pana Vomáčky nikoho nezaujme. Kdopak zná pana Vomáčku? Takže je nutné mířit výš a nejvýš.

10.3.2017 v 9:41 | Karma článku: 9.02 | Přečteno: 129 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Robert Troška

Další mrtví-tentokráte Londýn. Libanonizace západní Evropy v přímém přenosu

V západoevropských metropolích se začíná naplno rozjíždět proces libanonizace, kterého jsme se MY odporní, netolerantní xenofobové a čecháčkové (výraz nejmenovaného „vyspělého“ politika) od počátku migrační krize nejvíce obávali.

22.3.2017 v 21:16 | Karma článku: 35.37 | Přečteno: 1048 | Diskuse

Libor Čermák

Školy by se měly naučit odolávat multikulturním pokušením

Je dobře, že se opět médiemi omílá ten případ z jedné brněnské školy, kde rodiče protestují proti multikultiakcím, kterou tam pořádají. Jen ať to je pěkně varováním i pro jiné školy, které by o něčem takovém chtěly také uvažovat.

22.3.2017 v 19:07 | Karma článku: 31.27 | Přečteno: 757 |

Hana Rebeka Šiander

Co mají společného Leonid Brežněv, Jan Pavel II. a Miloš Zeman?

Politik Leonid Brežněv, papež Jan Pavel II., president ČR Miloš Zeman. Muži na významných postech, kteří neuměli či neumí odejít včas. Někdo neudržel sliny, jiný slova, dalšímu padají boty. Je na místě obdiv či lítost?

22.3.2017 v 18:34 | Karma článku: 20.62 | Přečteno: 598 | Diskuse

Aleš Hodina

Žblebt roku 2016: Šimíček, Uhlíř, Zemánek

„Ústavní soud ... nemůže v žádném případě akceptovat skutečnost, že se ho (prohlubování vzájemného vztahu mezi nezletilými dětmi a jejich otcem) krajský soud snaží dosáhnout přímo proti vůli (přání) nezletilých dětí.“

22.3.2017 v 17:05 | Karma článku: 22.07 | Přečteno: 3307 | Diskuse

Daniela Kraydlová

Kterého vlka krmíš?

Podle jednoho indiánského příběhu v sobě každý máme dva vlky, kteří se mezi sebou perou. Jednoho dobrého, laskavého, moudrého a milého. Druhého zlého, protivného, závistivého, podlého. Víš, který z nich ten souboj v tobě vyhraje?

22.3.2017 v 16:26 | Karma článku: 6.52 | Přečteno: 251 | Diskuse
Počet článků 383 Celková karma 18.33 Průměrná čtenost 986

Autor je zvídavý a v tom je ten problém. V přírodních a technických vědách je poznání v určitém čase jednoznačně dané. Ve společenských má deset lidí jedenáct názorů, samozřejmě správných. Jak si vybrat? Například na blogu. Pokud máte dojem, že některé věci zlehčuje, tak máte pravdu. Když už lepší možnost nemá.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.